Neformální zasedání Severoatlantické rady (NAC) na úrovni ministrů zahraničních věcí se uskuteční 30. - 31. května v Praze. Schůzka proběhne v roce, kdy NATO slaví 75. výročí a Česká republika 25. výročí od vstupu do aliance.
Zasedání bude předsedat generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. České ministerstvo zahraničních věcí o tomto zasedání informovalo již v únoru.
"Letos uplyne 25 let od vstupu ČR do NATO a 22 let od pražského summitu, na kterém jsme do Aliance pozvali dalších sedm zemí střední a východní Evropy," připomněl tehdy ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Setkání je podle jeho slov také připomínkou 75. výročí od založení Aliance.
Zároveň zdůraznil, že schůzka bude největší alianční akcí v Česku od summitu v Praze v roce 2002.
Tento rok uplynulo 75 let od podepsání Severoatlantické smlouvy, známé také jako Washingtonská smlouva. Tento historický dokument položil základy pro vznik jedné z nejvýznamnějších mezinárodních organizací kolektivní obrany - Severoatlantické aliance (NATO).
Po skončení druhé světové války se v Evropě dramaticky změnilo politické prostředí. Sovětský svaz po porážce hitlerovského Německa začal posilovat svou moc a svět se začal dělit na dva protichůdné bloky.
Vznik NATO byl reakcí na expanzivní politiku Sovětského svazu po druhé světové válce, zejména v zemích, které osvobodila Rudá armáda. Druhý generální tajemník NATO Paul-Henri Spaak dokonce prohlásil, že sovětskému vůdci Josifu V. Stalinovi by měla být v každé evropské vesnici postavena socha, protože právě díky němu vznikla Severoatlantická aliance.
První výzvu k obraně demokracie vystoupil britský premiér Winston Churchill. Ve svém slavném projevu nazvaném "Opory míru", který přednesl v americkém Fultonu 5. března 1946, vyzval k odporu proti komunistické ideologii. Hlavním bodem jeho projevu byla výzva k vytvoření pevného vojenského spojenectví mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím, které by účinně odolávalo sovětské expanzi.
Již následujícího roku, v důsledku obav ze sovětského zájmu o připojení Řecka a Turecka do své sféry vlivu, vyhlásil americký prezident Harry Truman 12. března 1947 doktrínu, která znamenala začátek formování systému obrany proti komunistické expanzi v Evropě.
O rok později, dne 17. března 1948, vznikl Bruselský pakt, do kterého se zapojilo pět evropských zemí - Spojené království, Francie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko, který zaručoval vzájemnou pomoc v případě ozbrojené agrese v Evropě. Následně vznikla i vojenská struktura tohoto paktu.
Avšak se zhoršující se mezinárodní situací rostla snaha spojenců vytvořit ještě silnější politicko-vojenskou organizaci. A také se zvýšila potřeba zapojit do společné obrany zámořské země, jako jsou Spojené státy a Kanada. Práce na vytvoření smluvních základů pro vznik Severoatlantické aliance se proto intenzivně zrychlily.
Dne 4. dubna 1949 podepsali ministři zahraničních věcí 12 zakládajících států Aliance tzv. Washingtonskou smlouvu, na jejímž základě vznikla nová vojenská organizace - Severoatlantická aliance. Jejím hlavním cílem bylo politickými a vojenskými prostředky zaručit svobodu a bezpečnost svých členů.
Klíčovým prvkem Washingtonské smlouvy je článek 5, který zavazuje smluvní strany k podpoře jakéhokoli členského státu, který je vystaven ozbrojenému útoku. NATO v současnosti čítá 32 členských států, přičemž zakládajícími členy byly Belgie, Dánsko, Francie, Nizozemsko, Island, Kanada, Lucembursko, Norsko, Portugalsko, Spojené království, USA a Itálie.
V následujících letech se aliance rozšířila o další státy, jako je Řecko, Turecko, Německo, Španělsko, Česko, Maďarsko, Polsko a další. NATO se stalo klíčovým hráčem v mezinárodní politice a účinným nástrojem kolektivní obrany a bezpečnosti.
Související
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
před 1 hodinou
Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa
před 2 hodinami
Putin a další 6leté funkční období. Disponuje mimořádnou mocí v Rusku
před 2 hodinami
Madonna do starého železa nepatří. Brazilskou show sledoval více než milion lidí
před 2 hodinami
Australská policie zastřelila 16letého chlapce. Pobodal muže v Perthu
před 3 hodinami
V Gaze vládne plnohodnotný hladomor, tvrdí šéfka Světového potravinového programu
před 3 hodinami
Ukrajinské jednotky sestřelily stíhací bombardér Su-25, prohlásil Zelenskyj
před 3 hodinami
USA pomohou Ukrajině v roce 2025 znovu zaútočit a vytlačit Rusy z okupovaných území, oznámil Sullivan
před 4 hodinami
Záhada imploze ponorky Titan. Nová studie naznačuje, proč došlo k tragédii
před 4 hodinami
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
Aktualizováno před 5 hodinami
Barcelona pomohla svému rivalovi. Real Madrid slaví rekordní 36. titul v La Lize
před 5 hodinami
Předpověď počasí na státní svátek: Středa bude nejchladnějším dnem týdne
před 5 hodinami
Král Karel III. a další přední členové královské rodiny učinili zásadní rozhodnutí
Aktualizováno včera
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
včera
Trumpova ex-asistentka Hope Hicksová vypovídá. Měla popřít aféru Stormy Daniels
včera
Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan
Aktualizováno včera
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
včera
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
včera
VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“
Aktualizováno včera
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
Ruské drony v noci na sobotu útočily v Charkovské a Dněpropetrovské oblasti na Ukrajině. Útoky si podle místních úřadů vyžádaly nejméně šest zraněných a škody na kritické infrastruktuře i komerčních a obytných budovách, informují agentury Reuters a DPA.
Zdroj: Lucie Podzimková