Současný ruský prezident Vladimir Putin může po víkendových volbách setrvat na svém postu dalších šest let. Pokud bude kandidovat i v roce 2030, tak jeho panování potrvá až do 2036. Je to scénář, jenž si málokterý jiný politik na světě může dovolit jen přehrát v hlavě. Co ale jedno, případně dvě další funkční období Putina jako prezidenta mohou přinést?
Co je jisté – Rusko se nestane pod Putinovým vedením demokratickou zemí a patrně nepřestane válčit na Ukrajině. Samotný základ demokracie je v rozdílech – a to nejen mezi voliči, ale také mezi lidmi, kteří se ucházejí o jejich mandát. Střídání demokraticky zvolených zástupců je to, co odlišuje demokracii od jiných režimů. Jelikož si Putin chce uzmout dalších šest, respektive dvanáct let, tak o demokracii nemůže být řeč.
Ukončí ale Putin válku na Ukrajině? Dle dosavadního vývoje se to nezdá jako pravděpodobný scénář. Kyjev se bude bránit ještě hodně dlouho a není ani jisté, co vše vydrží Rusko samotné. Stejně dobře jako ruská ekonomika se může rozpadnout i samotná Putinova moc – což je pro Rusko paradoxně černý scénář.
Mocenské vakuum v Kremlu by znamenalo ohrožení nejen pro stabilitu a suverenitu Ruské federace, ale i pro svět samotný. Dosavadní koncentrace moci okolo Putina a jeho věrných znamená, že je armáda pod pevnou autoritativní kontrolou – včetně jaderných zbraní.
Kam tedy Rusko pod vedením Putina bude v příštích šesti letech směřovat? Demokracie ani mír nejsou možností. Všechno nasvědčuje tomu, že se Kreml bude nadále pokoušet ovlivňovat politiku nejen okolních zemí, ale i těch menších přímo v srdci Evropské unie, a to v čele s Českou republikou a Slovenskem. Bude více než vhodné se na scénář pokračovací hybridní války připravit – a stejně tak připravit i obranné kapacity NATO pro případ ozbrojené konfrontace, kterou Putin čím dál častěji vyhrožuje.
Bude tedy pokračovat přímé ohrožení soudržnosti Evropské unie a severoatlantických spojenců? Nevyhnutelně. Putin nezmění svou zahraniční politiku ze dne na den. A pokud ji někdy změní, tak rozhodně nebude vstřícnější. Z EU a NATO už si udělal velice mocné nepřátele a žádné urovnání vztahů určitě v plánu pro další dekádu není. A Putinův pocit ohrožení jistě nepřichází pouze ze Západu. Moc dobře si uvědomuje, že si Čína brousí zuby na posílení vlivu na Dálném východě – tedy tam, kde se rozkládá většina ruského území.
Do karet stárnoucího ruského prezidenta nehraje ani fakt, že se řada zemí chce od vlivu Moskvy oprostit. Ukrajinou počínaje, Kazachstánem a Arménií konče. Zbyl mu snad jediný skutečně věrný spojenec – Bělorusko, které v Evropě má jen extrémně slabý vliv. Během dalších šesti až dvanácti let se totiž může velice pravděpodobně stát, že Evropská unie bude bohatší o Ukrajinu, Moldavsko či Gruzii. Stejně tak Severoatlantická aliance.
Tím pádem můžeme odtušit, že politická mapa Evropy i světa bude po éře Vladimira Putina úplně jiná. Paradoxně se stane přesně to, proti čemu celou dobu bojoval a neváhal rozpoutávat války s pověstnou genocidní povahou.
Odchod Vladimira Putina do důchodu, ať už za šest nebo dvanáct let, nechá na světových mapách Ruskou federaci jako sirotka. Málokdo s ní bude chtít mít něco společného a elity uvnitř země se v nejlepším případě porvou o moc přímo v Kremlu. V tom horším případě zatáhnou do války celý svět. A to jen pro vlastní obohacení a moc.
Související
Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
komentář , Vladimír Putin , Rusko , volby v Rusku , válka na Ukrajině , Ukrajina , NATO
Aktuálně se děje
před 10 minutami
TV Barrandov Jaromíra Soukupa je minulostí. Miliardář prodal zbývající podíl
před 32 minutami
Izrael zpochybňuje údaje o počtu mrtvých v Pásmu Gazy. Věříme jim, reaguje WHO
před 1 hodinou
Rusko nasadilo do provozu mezikontinentální balistické střely Bulava. Mohou nést jaderné hlavice
před 1 hodinou
EU schválila nový desetibodový pakt o migraci a azylu
před 2 hodinami
Ženíšek bude od čtvrtka novým ministrem pro vědu
Aktualizováno před 2 hodinami
S Postlerovou se lidé rozloučili ve vinohradském divadle. Dorazili Trojan či Bohdalová
před 3 hodinami
MS v ledním hokeji kazí lidem podvodníci. Policie eviduje stovky falešných lístků
před 3 hodinami
Maďarsko opět hodí vidle do plánů EU. Může vetovat další sankce proti Rusku
před 4 hodinami
USA nepovažují zabíjení Palestinců v Pásmu Gazy za genocidu
před 4 hodinami
Mírová konference nic nezmění? Do Švýcarska se nejedeme dohadovat ukončení války, varuje Scholz
před 5 hodinami
Na Ukrajinu začal přijíždět nový balíček amerických zbraní. Další pomoc je na cestě
před 5 hodinami
Nová výstraha před požáry. Hrozit mají až do víkendu, uvedl ČHMÚ
před 5 hodinami
Autoři absurdního dramatu cítí, že naše civilizace je v koncích, říká režisér Ondřej Zajíc
před 6 hodinami
Z Rafahu utekly už statisíce lidí. Nemají kam jít, bezpečí není nikde, varuje OSN
před 6 hodinami
Další perná noc. Ukrajina sestřelila všechny ruské drony, Rusko údajně 25 ukrajinských raket
před 7 hodinami
Kyjev: Putinovy změny ukazují na totální militarizaci ekonomiky
před 7 hodinami
USA: Putin svým posledním krokem dokázal, že je zoufalý
před 8 hodinami
Zákaz evropské vlajky na Eurovizi způsobil poprask. EK žádá vysvětlení
před 8 hodinami
Blinken nečekaně přijel do Kyjeva na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny
před 10 hodinami
Výhled počasí až do června: Meteorologové řekli, kam vyšplhají teploty
Červnem začíná meteorologické léto, do jehož úvodních dní už vidí meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Nejvyšší teploty během tohoto a dalších tří týdnů mají dosáhnout až 25 stupňů.
Zdroj: Jan Hrabě