Hrozí válka mezi Izraelem a Íránem. Konflikt, který by uvedl celý blízkovýchodní region do šoku, má kořeny v 90. letech minulého století. Poměrně překvapivé je, že když se v 80. letech Írán s Irákem pustili do vzájemné války, Izrael stál na straně Teheránu a poslal mu vojenskou pomoc za desítky milionů dolarů. Situace se ale změnila především se spuštěním íránského jaderného programu. Zatímco Izraelci opakovaně likvidují přední íránské vědce a ozbrojené milice v arabských zemích, Íránci hrozí židovskému státu absolutním zničením a označují jej za „rakovinu regionu“.
EuroZprávy.cz o situaci informovaly již ve čtvrtek. Írán pohrozil odvetou po leteckém úderu, při němž byl zasažen íránský konzulát v Damašku. Útok nepřežilo jedenáct lidí včetně velitele íránských revolučních gard. Íránští lídři prohlásili, že pondělní útok na diplomatickou misi je bezprecedentní událostí, přičemž slíbili ostrou odpověď. Odvetný úder má být přinejmenším stejného rozsahu. Izrael oficiálně nepřiznal, že za incidentem stojí. Událost má každopádně potenciál destabilizovat region.
Kde se ale vzalo otevřené nepřátelství mezi Islámskou republikou a Izraelem? Mnohé může překvapit, že ještě během íránsko-irácké války v letech 1980 až 1988 židovský stát Írán otevřeně podporoval. Důvodem k tomu bylo jeho nepřátelství vůči Iráku, který býval součástí arabské koalice. Ta během druhé poloviny 20. století vedla s Izraelem několik válek, její primární součástí byly Egypt, Sýrie, Jordánsko, Saúdská Arábie a právě Irák.
Íránská armáda má ve svých řadách některé americké vybavení. Stojí za tím izraelské prodeje z konce 70. let. Izrael tehdy podporoval během islámské revoluce vládu ajatolláha Chomejního. Jak píší například New York Times, prodej zbraní Teheránu se projevil jako izraelská snaha o posílení diplomatických linek. Začátkem roku 1980 Izraelci například poslali íránské armádě velkou zásilku pneumatik pro stíhačky F-4 Phantom. Zatímco izraelská strana tvrdí, že o těchto krocích Washington informovala, Američané to odmítají.
Kromě posílení diplomatických linek s Íránem měli Izraelci ještě jiné důvody k podpoře svého nynějšího úhlavního nepřítele: íránské Židy, jimž chtěli prostřednictvím korektních vztahů s Teheránem zaručit bezpečnost. Nutno ale podotknout, že všechna podpora probíhala ve velké tajnosti. Írán totiž s Izraelem už v roce 1979 utnul diplomatické vztahy. Přesto byli Izraelci schopni poslat íránským silám pomoc v hodnotě až 75 milionů amerických dolarů.
Další důvod, proč mít takto dobré vztahy s Íránem byl prostý; v 80. letech naplno zuřila studená válka, a i Washington chtěl udělat vše pro to, aby se Teherán neobrátil na stranu Moskvy. Během války mezi Íránem a Irákem to ale bylo nepravděpodobné, protože Sovětský svaz podporoval irácký režim Saddáma Husajna – vojensky i ekonomicky.
První známky opravdové nenávisti se začaly projevovat v 90. letech a pokračují až dodnes. Roku 1992 proběhl na izraelské ambasádě v Argentině teroristický útok teroristické organizace Islámský džihád napojené na Hizballáh a Íránské revoluční gardy (IRGC). Zemřelo při něm třicet lidí a tři stovky dalších byly zraněny. Další útok, tentokrát na Židovské komunitní centrum v argentinské metropoli Buenos Aires, se udál roku 1994. Ze smrti 85 lidí a tří stovek zraněných Izraelci obvinili Írán a Hizballáh.
Úplný zlom přišel po zvolení íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda v roce 2005. Ten vyzval k tomu, aby „Izrael zmizel na stránkách času“. Ještě ostřeji se vyjádřil ajatolláh Chomejní už v roce 2000. „Íránský postoj k tomuto ošklivému jevu byl vždy jasný. Opakovaně jsme říkali, že tento rakovinový nádor by měl být z regionu odstraněn,“ prohlásil před tisícovkami Íránců v Teheránu. Obdobná prohlášení se od začátku tohoto století objevovala čím dál častěji.
Izrael se ale k Íránu rovněž nechoval právě přátelsky. Na začátku roku 2010 bylo zabito několik íránských špičkových vědců zapojených do tamního jaderného programu. Íránci z těchto skutků obvinili izraelskou zpravodajskou službu Mossad. Izraelští představitelé se k těmto útokům samozřejmě nepřihlásili.
Zatímco tedy izraelsko-íránské vztahy byly ještě v 80. letech poměrně normální – či dokonce přátelské, tak od začátku 90. let docházelo k jejich narušování a zhruba od roku 2000 jsou otevřeně nepřátelské. Teherán opakovaně ohlašuje plány na totální likvidaci Izraele, zatímco Izrael spouští vražedné operace na území arabských zemí proti IRGC – a nejen těm. Oběťmi bývají i vědci jakkoliv (i domněle) spojeni s íránským jaderným programem.
Nejnovější postoj Íránu reprezentuje například současný prezident Ebrahim Raisi. „Sionistický režime Izraele, měl bys vědět, že pokud podnikneš sebemenší krok proti našemu národu, naše ozbrojené síly se zaměří na srdce sionistického režimu,“ řekl v srpnu 2022. Dnes jsou obě země na pokraji války, do jejíhož spuštění může zbývat pouhých pár desítek hodin.
Související
Írán zvedá varovný prst: Jaderný program máme k mírovým účelům, může se to ale změnit
Írán chce i po útoku na Izrael jednat o jaderné dohodě, tvrdí média
Írán , Izrael , Izraelská armáda , Mahmúd Ahmadínežád , ajatolláh Chomejní , USA (Spojené státy americké) , historie , íránské revoluční gardy , Hizballáh
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Blinken nečekaně přijel do Kyjeva na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny
před 1 hodinou
Výhled počasí až do června: Meteorologové řekli, kam vyšplhají teploty
včera
Češi ve třetím zápase na MS poprvé padli. Po bojovném výkonu prohráli se Švýcary až na nájezdy
včera
Vzácné prohlášení. Princ William promluvil o zdraví nemocné manželky Kate
včera
Tragická nehoda autobusu v Indonésii. O život přišli úspěšní studenti střední školy
včera
Nečekaná rána pro program MS v České televizi. Expert Antoš měl autonehodu na skútru
včera
Zemřel Arthur L. Irving, kanadský miliardář a naftař
včera
Rusové se připravují na nekonečnou válku, tvrdí Zelenského poradce
včera
Rusové odhalili hlavní problém ukrajinské armády
včera
RECENZE: Anifilm prořízl podvratný (anti)western Slide od animátorské legendy Billa Plymptona
včera
Němci mohou označovat AfD za extremistickou skupinu, rozhodl soud
včera
Tragický odpolední pád ultralightu na Jihlavsku nepřežil pilot
včera
Šance na polární záři bude i v dalších letech. Kvůli aktivitě Slunce
včera
Černý kašel v Česku: SZÚ eviduje dvě další úmrtí. Případů přibylo přes 1200
včera
Putin učinil osudové rozhodnutí: Zaútočí na NATO a tyto země, varují experti
včera
Ukrajina chce zvrátit postup Ruska. Vyměnila velitele zodpovědného za linii v Charkovské oblasti
včera
Migrační pakt nestačí. EU unie nedosáhla v otázce migrace dostačujícího pokroku, varuje Fiala
včera
Pomáhat Ukrajině za každou cenu? Slováky bráníme my a Česko, protože dali Kyjevu svá letadla, varuje Maďarsko
včera
Demokratické státy se musí bránit, tvrdí švédský premiér. Uvítal by americké jaderné zbraně
včera
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Podle téměř kompletního sečtení hlasovacích lístků v nedělních volbách v severovýchodním Katalánsku je pravděpodobné, že separatistické strany přijdou o moc, kterou si udržovaly deset let. Nejvíce hlasů se očekává v prounijní Socialistické straně.
Zdroj: Julie Jarošová