Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.
Roku 2022 platforma Voyo uvedla hraný seriál Iveta, produkovaný společností Barletta, jenž zpracovává turbulentní život Ivety Bartošové a v současnosti se připravuje na premiéru třetí a zároveň závěrečné série. U příležitosti tragického výročí zpěvaččiny sebevraždy se teď televize Nova rozhodla seriál odvysílat na lineárních obrazovkách, kde vévodí statistikám sledovanosti. Na Voyo tak od stejného tvůrčího týmu přibyla i dokumentární minisérie Málo mě znáš, která není jen pouhým doplňkem k úspěšnému seriálu, nýbrž plnotučným dílem, jež se na problematiku dívá odlišným prizmatem.
Hraný seriál je silně stylizovaný, těží z tradic melodramatu a zprostředkovává subjektivní pocity protagonistky. Režisér Tomáš Klein, jenž loni debutoval názory štěpícím počinem na motivy předlohy Jáchyma Topola Citlivý člověk, v dokumentární minisérii volí díky dokumentární formě odlišný přístup a zdatně kombinuje empatii s distancovaným pohledem. Využívá klasické metody mluvících hlav. Výběr respondentů je versatilní a dohromady skládá komplexní obraz nejen kariéry zpěvačky, která byla vždy úzce propojena s jejím soukromým životem, ale i proměn tuzemského popu na pozadí politických změn.
Každý ze tří dílů je rámovaný konkrétní dekádou (80., 90. a nultá léta). Epizody však nejsou didaktické a nesnaží se o zjednodušující a chronologickou perspektivu. Na Bartošovou v osobní rovině vzpomíná například Bára Basiková, Tereza Pergnerová či Vendula Pizingerová. Hlavním účelem je nabídnout odlišné vzpomínky, než známe v bulváru. Jejich vztahy a názory na Bartošovou se značně liší. Například z výpovědí Pizingerové je cítit, že by byla nejraději, kdyby ve vztahu s Ladislavem Štaidlem přijala úlohu ženy v domácnosti. Vybrané střípky z rozhovorů nad zpěvačkou nevynáší jasný soud. Spíše ukazují, jak nemožné je převyprávět cizí příběh, jelikož každý na něj má odlišný a citově jinak zabarvený názor. Dokument nikdy nesklouzne do lacině dojímavých hlubin. A možná i díky tomu je mnohem více citlivý, než většina předchozích pokusů o zmapování tragických životů veřejně známých osobností.
Osobní linii paralelně doplňují vstupy publicistů a odborníků na tuzemský průmysl, z nichž největší kontext tradičně dodává Pavel Klusák, jemuž sekundují Miloš Skalka nebo Jan Sekera. Právě jejich komentáře ukotvují veřejný obraz Bartošové v dobových souvislostech. Odráží mechanismy a nastavení socialistického hudebního průmyslu, nároky kladené na interprety a interpretky, přičemž jejich hvězdný obraz s koncem komunismu narazil a byla nutná jeho transformace. Tato část příběhu Bartošové tak nabývá na univerzálnosti a je lehce vztáhnutelná i na další normalizační hvězdy, například Michala Davida nebo Dalibora Jandu.
Kolorit dokumentu v dílčích částech dotváří i výpovědi zapálených fanoušků nebo Artura Štaidla, jehož život četné bulvární kauzy navždy poznamenaly. Mluvící hlavy jsou snímané v ateliéru, který explicitně přiznávají záběry z netradičních úhlů, čímž asociují pohled do průmyslového zákulisí. Scénografie navíc jímá výtvarně atraktivní soustavu televizorů se zpěvaččinými portréty, jejichž odlišná doba výroby reflektuje proměny zpěvaččiného obrazu v různých dekádách.
Druhým formálním styčným bodem je řada archivních materiálů, které se však takřka výhradně soustředí na ty veřejné. Vidíme několik záznamů z televizních pořadů, estrád, koncertů, divadel či filmů. To jen podtrhuje název série, jak málo zpěvačku známe. Nikdo nemá právo hodnotit soukromí někoho, koho známe jen z bulvárních listů a vystoupení, kde je persona zpěvačky vždy nějakým způsobem zkreslená. V jednom z rozhovorů Bartošová sama říká, že svou image bude kvůli době divokých devadesátek muset trochu poupravit. Nejpřínosnější a nejsmyslnější je tak pracovat s veřejným obrazem hvězdy. Co pro svou dobu znamenala, jak zapadá do celkového kontextu a co nám říká její tvorba. A tvůrci si to naštěstí moc dobře uvědomují.
Nedrží se emocemi přeplněného narativu o princezně, jak bylo Bartošové přezdíváno. Demytizační a střízlivý pohled je mnohem cennější. Odchylky dodávají nutné souvislosti a stejnou měrou, jako je série o Bartošové, je o nelítostném hudebním průmyslu, kde o obrazu zpěvaček a jejich úloze rozhodují muži. Obzvlášť ze záběrů z pořadu Ladislava Štaidla skutečně mrazí. I přes milostný vztah zpěvačku prezentuje jako produkt. Produkt, nad nímž měl plnou kontrolu. Série Bartošovou nebulvarizuje, ani neidealizuje. Naopak vybízí k dialogu o tom, jak o hvězdách pojednávat.
Ukazuje, jak málo známe nejen Ivetu, ale celý šoubyznys a zákulisí českého popu, jehož z dnešního pohledu lehce nablblý a idylický povrch skýtá ambivalentní jádro plné manipulace a bolesti. Bolest a lítost – to jsou věci, které respondentům při vzpomínání na zpěvačku vyvstanou nejčastěji. Tvůrci však ve své na první pohled nenápadné fresce tuzemského popu z lítosti téma nedělají. Hledají příčiny a následky. Přesně takto má vypadat protipól dokumentů střihu 13. komnaty. Ukazuje totiž, že žádný z lidských osudů nelze převyprávět, a že to vlastně ani není důležité.
Hodnocení: 80 %
Režie: Tomáš Klein
Scénář: Tomáš Klein
Premiéra: 5. dubna 2024
Platforma: Voyo
Související
RECENZE: Anifilm prořízl podvratný (anti)western Slide od animátorské legendy Billa Plymptona
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
recenze , Málo mě znáš (film) , Iveta Bartošová , dokument
Aktuálně se děje
včera
Češi ve třetím zápase na MS poprvé padli. Po bojovném výkonu prohráli se Švýcary až na nájezdy
včera
Vzácné prohlášení. Princ William promluvil o zdraví nemocné manželky Kate
včera
Tragická nehoda autobusu v Indonésii. O život přišli úspěšní studenti střední školy
včera
Nečekaná rána pro program MS v České televizi. Expert Antoš měl autonehodu na skútru
včera
Zemřel Arthur L. Irving, kanadský miliardář a naftař
včera
Rusové se připravují na nekonečnou válku, tvrdí Zelenského poradce
včera
Rusové odhalili hlavní problém ukrajinské armády
včera
RECENZE: Anifilm prořízl podvratný (anti)western Slide od animátorské legendy Billa Plymptona
včera
Němci mohou označovat AfD za extremistickou skupinu, rozhodl soud
včera
Tragický odpolední pád ultralightu na Jihlavsku nepřežil pilot
včera
Šance na polární záři bude i v dalších letech. Kvůli aktivitě Slunce
včera
Černý kašel v Česku: SZÚ eviduje dvě další úmrtí. Případů přibylo přes 1200
včera
Putin učinil osudové rozhodnutí: Zaútočí na NATO a tyto země, varují experti
včera
Ukrajina chce zvrátit postup Ruska. Vyměnila velitele zodpovědného za linii v Charkovské oblasti
včera
Migrační pakt nestačí. EU unie nedosáhla v otázce migrace dostačujícího pokroku, varuje Fiala
včera
Pomáhat Ukrajině za každou cenu? Slováky bráníme my a Česko, protože dali Kyjevu svá letadla, varuje Maďarsko
včera
Demokratické státy se musí bránit, tvrdí švédský premiér. Uvítal by americké jaderné zbraně
včera
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
včera
Lavrov vzkazuje Západu: Pokud se chcete bít za Ukrajinu, Rusko je připraveno
včera
Zlevňování se nekoná. Ceny spotřebitelských výrobků v Česku opět rostou
Ceny spotřebitelských výrobků v Česku v dubnu vzrostly o 2,9 procenta ve srovnání s předchozím rokem, což představuje zrychlení oproti březnovému dvouprocentnímu nárůstu. Hlavními tahouny inflace byly ceny potravin, alkoholu a pohonných hmot. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). V porovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny v dubnu zvýšily o 0,7 procenta.
Zdroj: Karolína Svobodová