Česká kina pohostí rozhodující tenisový zápas, který v závěru není ani tak důležitý ze sportovního hlediska, jako z toho osobního. Stojí proti sobě dva muži, jejichž mladistvé přátelství skrečovala společná láska k jedné ženě. Rivalové v melodramatických konturách konstruují milostný trojúhelník, jehož exekuce je jedna z těch nejlepších za poslední dobu.
Luca Guadagnino dosavadně platil za autorského tvůrce nezávislé scény a divácky vstřícných festivalových titulů. Jeho tvorba je křehká, variuje principy filmových romancí a většina si jej spojujeme s letní lásku zachycujícím dramatem Dej mi své jméno. Guadagnino se stal takřka prominentním hlasem queer kinematografie, do které přinesl stylistickou suverénnost, empatii, drsnost lidských emocí a něhu. Poté natočil fluidní remake kultovního hororu Suspiria a kanibalskou road movie reflektující outsiderský život Do morku kostí. Pravidelný účastník soutěže benátského festivalu si s jeho nejnovějším počinem Rivalové vytyčil další úkol – úspěšně proniknout do amerického mainstreamového filmu, aniž by ztratil autorský hlas.
Rivaly na plátna dostával složitě. Premiéra měla být loni v Benátkách, vlivem hollywoodských stávek byl snímek nakonec stažen z programu a do kin se dostává s několikaměsíčním zpožděním. Synopse filmu je zdánlivě banální a schéma milostného trojúhelníku několikrát viděné. Dvoum mladým nerozdělitelným tenistům vstoupí do života talentovaná tenistka Tasha se zářnou budoucností, přičemž se do ní oba zamilují. Prvotní poblouznění však přeroste do rivality, která se protáhne na několik bolestivých let. Méně talentovaný Art nakonec s Tashou založí rodinu a stane se jedním z nejlepších tenistů, přičemž ona mu po kariéru znemožňujícím zranění dělá manažerku. Oproti tomu Patrick nikdy nedosáhl svých ambic, nikdy nevyrostl a zápasí o to, aby se vůbec uživil. S Tashou má však taktéž milostnou minulost a když se na začátku filmu muži po mnoha letech na kurtu potkají, oboum jde o všechno, ačkoli z diametrálně odlišného zázemí a pozic.
Vyprávění rámuje právě finální zápas nižší soutěže, kam jde Art hledat ztracené sebevědomí před důležitým US Open. Postupně se retrospektivně noříme do různorodých etap propletených osudů milostné trojice a postupně si skládáme komplexní obrázek toho, o co se na kurtu vlastně hraje. Guadagnino staví na jasných paralelách utkání a soukromého života. Opírá se o tělesnost a především postavy, jež jsou vykreslené specificky i univerzálně. Neustále si pohrává s odhalování nových skutečností a přísun informací konstantně mění divácký pohled na to, komu v téhle emocemi nabité hře vlastně fandíme. A jestli se někomu vůbec fandit dá. O postavách toho nejvíce řeknou drobné detaily.
Art je v mladistvém věku pomyslným pátým kolem u vozu. Cítíme rozkol mezi racionalitou, kdy s Tashou chodí jeho nejlepší kamarád, a impulzivní iracionalitou, kdy neváhá stát proti němu, aby od Tashi získal přízeň. Mladistvá bolest a situace, jež v tomto věku bolí snad nejvíce, je rozkreslena věrně a ačkoli Art jedná morálně pochybně, důvody chápeme. V dospělém věku je pak pod tlakem turbulentního sportovního světa a nejraději by skončil. Tasha je více jeho manažerkou, než manželkou. Právě její postava je oslnivě neproniknutelná a ambivalentní.
Je kompletně oddaná sportu a kariéře, život má přesně nalajnovaný. Celou dobu však nevíme, jaké jsou její přesné motivace. Opravdu má bezcitně z Arta jen loutku? Je zdrojem její apatie zranění či výchova? Je opravdu sobecká? Nálady obrací s frekvencí svištícího tenisového míčku. Potřebuje mít vše pod kontrolou, své city však na uzdě kolikrát neudrží. A s tímto rozporem jsme ponecháni až do závěrečných titulků. Narozdíl od dvojice mužů je chladná, ostrá a nepouští publikum k tělu. Komplexně rozkreslená postava s vrstevnatými a zároveň se vylučujícími vlastnostmi i skutky je perfektním protipólem mužské přímočarosti, naivity a neschopnosti komunikace.
Nejprůzračnějším z trojice je Patrick. Věčný bonviván, jenž soutěžení miluje a energicky zůstal uvěznění v mysli nadějného teenagerea, který nikdy nedokázal svůj talent podpořit tvrdou prací. Guadagnino v několika chvílích dává najevo, že za přetrženým kontaktem s Artem nemusí stát pouze Tasha, ale i zamlčované a neprojevené city mezi nimi. Ať už šlo o rovinu přátelskou či potlačovanou milostnou. Muži, kteří vůči sobě byli jako bratři a říkali si vše, s dospíváním tuto vlastnost ztratili. Guadagnino všechny křivdy, motivy a informace skládá do působivé mozaiky komplikovaného a někdy zároveň i jednoduchého světa, jehož katarze každý pohyb podmanivě zužitkovává. Vyvrcholení pak taktéž nabízí vícero interpretačních rovin, jelikož hra, kterou trojice rozehrála, nebude nikdy dohraná.
Pot a energie tryská nejen v dynamicky snímaných záběrech samotného tenisu, ale i v intimních segmentech. Díky budování atmosféry a komornímu komponování drží tenzi mezi postavami na špici. Z filmu čiší vášeň a je zkrátka neuvěřitelně sexy. Guadagnino skrze zpomalené záběry a sluníčkem vypáleným kurtem mistrně estetizuje lidské tělo, jež v kombinaci s pečlivě skládačkovitým vyprávěním, a elektronickou hudbou, vytváří elektrizující zážitek. Prohlubuje přiznaně melodramatické tendence a do výsledného tvaru se promítá vícero možností interpretace, založených na subjektivních diváckých zkušenostech.
Hodnocení: 80 %
Režie: Luca Guadagnino
Scénář: Justin Kuritzkes
Hrají: Zendaya, Josh O'Connor, Mike Faist, A.J. Lister, Naheem Garcia, Hailey Gates, Nada Despotovich
Česká premiéra: 25. dubna 2024
Distributor: Vertical Entertainment
Související
RECENZE: Rivalové (Rush) - Peklo na Nürburgringu opět ožívá
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Karel III. se vzdal důležitého postu ve prospěch Williama. Po 32 letech
před 2 hodinami
Tragická nehoda autobusu. Farmáři jeli sbírat melouny, osm lidí zemřelo
před 3 hodinami
Polsko překazilo sabotáže, řekl Tusk. Upozornil na další ruskou hrozbu
před 3 hodinami
Duma potvrdila personální změny v ruské vládě
před 4 hodinami
Fiala byl v Římě a jednal s Meloniovou. Hlavním tématem byla migrace
před 5 hodinami
Změna v čele Vojenského zpravodajství. Berouna vystřídá Bartovský
před 6 hodinami
Počasí na 14 dní: Meteorologové slibují odchylku v příštím týdnu
před 6 hodinami
TV Barrandov Jaromíra Soukupa je minulostí. Miliardář prodal zbývající podíl
před 7 hodinami
Izrael zpochybňuje údaje o počtu mrtvých v Pásmu Gazy. Věříme jim, reaguje WHO
před 7 hodinami
Rusko nasadilo do provozu mezikontinentální balistické střely Bulava. Mohou nést jaderné hlavice
před 8 hodinami
EU schválila nový desetibodový pakt o migraci a azylu
před 9 hodinami
Ženíšek bude od čtvrtka novým ministrem pro vědu
Aktualizováno před 9 hodinami
S Postlerovou se lidé rozloučili ve vinohradském divadle. Dorazili Trojan či Bohdalová
před 9 hodinami
MS v ledním hokeji kazí lidem podvodníci. Policie eviduje stovky falešných lístků
před 10 hodinami
Maďarsko opět hodí vidle do plánů EU. Může vetovat další sankce proti Rusku
před 10 hodinami
USA nepovažují zabíjení Palestinců v Pásmu Gazy za genocidu
před 11 hodinami
Mírová konference nic nezmění? Do Švýcarska nejedeme domlouvat ukončení války, varuje Scholz
před 12 hodinami
Na Ukrajinu začal přijíždět nový balíček amerických zbraní. Další pomoc je na cestě
před 12 hodinami
Nová výstraha před požáry. Hrozit mají až do víkendu, uvedl ČHMÚ
před 12 hodinami
Autoři absurdního dramatu cítí, že naše civilizace je v koncích, říká režisér Ondřej Zajíc
Divadelní hra "Koza aneb Kdo je Sylvie", kterou před 22 lety napsal Edward Albee je provokativním dramatickým dílem, které zkoumá hluboké lidské emoce a konflikty. Režisér Ondřej Zajíc přináší svůj unikátní pohled na Albeeho text, prostřednictvím inovativního a emotivního ztvárnění. Inscenace Koza aneb Kdo je Sylvie, nabízí divákům silné a nekompromisní reflexe lidské podstaty a jejích temných stránek.
Zdroj: Petr Hanisch