ROZHOVOR | Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil, že jaderný útok ze strany Ruska by už nevyžadoval pouze prohloubení sankcí. „Šlo by o konkrétní kroky k odstavení Putina od moci nebo snahu Rusko co nejdříve vojensky rozdrtit,“ popsal odborník. „Následky by totiž s velkou pravděpodobností zasáhly i členské státy NATO, takže už to hraničí i s aktivací článku č. 5 o kolektivní obraně,“ varuje.

Legitimizovalo si Rusko na základě anexe použití jaderných zbraní?

Pouze zdánlivě a pro vlastní propagandistické účely před domácím publikem. S výjimkou států jako je Sýrie či Bělorusko anexi stejně nikdo neuznává. Použití jaderných zbraní by opět dále ukázalo, že je Rusko mnohem slabší, než se jevilo.

Slabší?

Je to totiž argument spíše politický než vojenský, jde o ten efekt odstrašení. V momentě, kdy takové zbraně použijete, tak víte, že proti sobě máte celý svět, který Vás zcela bude izolovat, pokud dokonce nepřijde rovnou odvetný úder. Pokud k jejich použití dojde, co má svět dělat? Bude vhodné pokračovat v prohlubování sankcí?

To už by asi nebyla situace na nějaké další sankce, ale konkrétní kroky k tomu, jak Putina odstavit od moci nebo Rusko vojensky co nejdříve rozdrtit. Každý významný aktér mezinárodních vztahů by také v ten moment věděl, že máme co do činění se šílencem, který obětuje cokoliv pro svůj dnes, jak už také vidíme, neúspěšný imperiální sen.

Pokud Moskva použije jaderné zbraně, jak se k tomu postaví její "satelity" ze Společenství nezávislých států? Je to otázka především regionální mocnosti střední Asie Kazachstánu, jelikož ten drží v rukou nějakou moc.

Satelity z bývalého SNS už jsou i na základě toho, jak chabě si vede Rusko na frontě, na cestě vzdalující se z mocenského orbitu Moskvy. Je to dáno i tím, že Rusko vystupovalo vůči nim z pozice síly a tento obraz je nyní hodně oslaben. Jakékoliv použití jaderných zbraní by to jen ještě zhoršilo. Právě Kazachstán i ústy svého prezidenta Tokajeva jakékoliv silové působení Ruska a přepisování hranic odmítá.

Je jasné, že je to i z důvodu možnosti obdobného jednání ze strany Ruska vůči dalším sousedům včetně Kazachstánu. Tokajev odmítnul už dříve i anexi Krymu, nová oznámení o anektovaných území na Ukrajině jsou vnímaná stejně jako pošlapávání mezinárodního práva a projev naprosté svévole a nepředvídatelného jednání. Pozice Kazachstánu je navíc i velmi specifická díky stále sílícímu vlivu Číny.

Jak jste již zmínil, situace na frontě je velmi dynamická. Teď ale nabírá takových obrátek, že se západní činitelé jako například bývalý šéf CIA rozhodli k důrazným tvrzením. Konkrétně toto bylo ve smyslu, že pokud Moskva užije jaderných zbraní, tak dojde k likvidaci celé Černomořské flotily a ruských pozemních jednotek na Ukrajině. Co si myslíte o této tezi a také pozici NATO, které hodlá v daném případě reagovat podstatně jinak než sankcemi?

Bývalý šéf CIA sice není přímo osobou, která by o takovém nasazení jednotek NATO rozhodovala, je to však významný signál od člověka, který je rozhodně obeznámen s mnoha citlivými a neveřejnými informacemi. Jasné je zejména to, že kdyby skutečně došlo k použití jaderných zbraní, tak je to natolik alarmující, že by to USA i NATO nemohlo nechat bez odezvy. Následky by totiž s velkou pravděpodobností zasáhly i členské státy NATO, takže už to hraničí i s aktivací článku č. 5 o kolektivní obraně.

Jaký na tuto situaci máte všeobecně názor vy?

Myslím si a chci věřit, že k použití jaderných zbraní nedojde, i když je fakt, že tak vyhrocenou situaci jsme tu měli naposledy v roce 1962 v rámci karibské jaderné krize mezi SSSR a USA. Je smutné sledovat, že se to v 21. století opět v jiných kulisách opakuje.

Co to tedy znamená?

Ruská jaderná doktrína hovoří o tom, že jaderné zbraně smí být užity jen v momentě existenčního ohrožení Ruska, na tom nic nezmění ani šaráda s nelegální anexí dalších ukrajinských území.

Nechci tady pořád přehrávat scénáře jaderné války, ale bohužel situace taková je. Myslíte si, že má Rusko vůbec šanci proti jednotnému NATO obstát co do jaderného arzenálu, ale také všeobecně, vojensky?

Vojenská kapacita zemí NATO, nebo i USA samotných, je tak velká, že kdyby skutečně došlo ke střetnutí se stále slabší a pošramocenou ruskou armádou, co se týká konvenčních zbraní, nemělo by Rusko žádnou šanci. Kvalitativně ani kvantitativně. Co se týká jaderného arzenálu, papírově je Rusko držitelem největšího počtu jaderných hlavic na světě (kolem 6000), tam by opravdu záleželo na tom, čeho by vůbec chtěli aktéři střetu dosáhnout. Ono totiž není od věci, když se tvrdí, že jaderná válka by neměla vítězů, a tak to skutečně je. Výsledek by byl jediný ten, že by svět zaniknul v podobě, jak ho známe. I omezený střet by měl navíc dalekosáhlé důsledky na všech zasažených územích.

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Řepa Rusko válka na Ukrajině Jaderné zbraně Ukrajina NATO USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze

Češi ve třetím zápase na MS poprvé padli. Po bojovném výkonu prohráli se Švýcary až na nájezdy

Podobně jako na úvod v pátek s Finskem také v pondělí večer hrál český národní tým vyrovnaný a tudíž další těžký duel, tentokrát se Švýcarskem. Oproti zmiňovanému zápasu se severským soupeřem se fanoušci gólů ze hry dočkali, přičemž padnul pokaždé jeden na obou stranách. Rozdílovým hráčem duelu se nakonec stal nováček ve švýcarském týmu Kevin Fiala, jenž po příjezdu ze zámoří nejenže otevřel skóre, ale proměnil také první ze švýcarských nájezdů.

včera

včera

včera

Česká televize

Nečekaná rána pro program MS v České televizi. Expert Antoš měl autonehodu na skútru

Zbytek vysílání České televize z letošního domácího mistrovství světa v hokeji bude odlišný od úvodních hracích dní. Už totiž tuzemští fanoušci neuslyší hlas známého experta a spolukomentátora Milana Antoše, který měl po nedělním hracím dni v noci při cestě domů autonehodu. Při jízdě na skútru ho srazilo auto. Podle informací serveru sport.cz má 10 zlomenin, přičemž jde o zlomená žebra a vážně poraněnou nohu. Nyní ho čeká operace. Podle informací deníku Sport se pak zranila na in-line bruslích i další tvář hokejového vysílání ČT sport, komentátor Michal Dimitrov.

včera

včera

Mychajlo Podoljak, poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta

Rusové se připravují na nekonečnou válku, tvrdí Zelenského poradce

Změny v ruském vedení po opětovné inauguraci Vladimira Putina svědčí zejména o totální militarizaci ruské ekonomiky a restrukturalizaci armádních zásobovacích systémů, konstatoval poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Změny podle něj mají zajistit, aby Moskva měla zdroje na "nekonečnou válku".

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Rusové odhalili hlavní problém ukrajinské armády

Rusové i mnozí analytici si uvědomují, že hlavním nedostatkem, který teď Ukrajinu sužuje, jsou lidské zdroje. Moskevské síly dobyly nejméně devět vesnic a osad poblíž Charkova v náporu, který má podle analytiků roztáhnout ukrajinské jednotky a odvrátit je od bojů jinde.

včera

Slide

RECENZE: Anifilm prořízl podvratný (anti)western Slide od animátorské legendy Billa Plymptona

Minulý týden v Liberci proběhl největší festival animovaného filmu u nás. Vedle výherního filmu Kuře pro Lindu uvedl v hlavní soutěži celovečerních filmů novinku nezávislého amerického tvůrce Billa Plymptona, jenž na jednom z minulých ročníků festivalu zasedal v porotě a uvedl svou retrospektivu. Jeho westernově laděný Slide nepřestává okouzlovat svérázným stylem animace i žánrovou subverzí.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zlevňování se nekoná. Ceny spotřebitelských výrobků v Česku opět rostou

Ceny spotřebitelských výrobků v Česku v dubnu vzrostly o 2,9 procenta ve srovnání s předchozím rokem, což představuje zrychlení oproti březnovému dvouprocentnímu nárůstu. Hlavními tahouny inflace byly ceny potravin, alkoholu a pohonných hmot. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). V porovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny v dubnu zvýšily o 0,7 procenta.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy