Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.
Na druhou stranu je třeba brát Putinova slova opět s rezervou. Na středečním setkání s příslušníky ruského armádního letectva totiž přiznal, že Rusko vynakládá do vojenské oblasti násobně méně prostředků než Spojené státy, klíčový člen Severoatlantické aliance, jen aby zdůraznil, že Rusko se s ohledem na tento nepoměr nechystá do války s NATO. Zastavme se proto u obou částí tvrzení kremelského autoritáře.
Putin má pravdu v tom, že Rusko v post-studenoválečném období vynakládalo do vojenské oblasti mnohem menší sumy než Spojené státy. Nutno ovšem zdůraznit, že o desetinásobně nižší částce, kterou Putin zmínil, šlo hovořit před začátkem zahájením otevřené války Ruska proti Ukrajině v roce 2022. Od té doby tyto výdaje prudce vzrostly. Navzdory tomu se dlouhodobě nemohou srovnávat s analogickými výdaji na straně NATO. Nebudeme-li počítat Spojené státy, které zůstávají jasným globálním vojenským hegemonem, ruský vojenský rozpočet snadno dorovná sedmička aliančních zemí, konkrétně Velká Británie, Německo, Francie, Itálie, Kanada, Polsko a Španělsko.
Z tohoto úhlu pohledu je skutečně představa konvenční války s NATO pro Rusko nesmyslná. K závěru, že v takovém konfliktu by Moskva tahala za výrazně kratší konec provazu, ostatně dospěli již v osmdesátých letech sovětští komunisté. Kvantita, na kterou Sovětský svaz a následně Rusko spoléhaly, není na moderním bojišti zdaleka rozhodující. Názornou ukázkou je neschopnost ruské armády uštědřit rychlou a rozhodnou porážku výrazně slabší Ukrajině v úvodních týdnech současné války.
Už sovětští komunisté věděli, že jejich zbraně nedokážou svou kvalitou konkurovat západním konvenčním systémům. Rusko se pod Putinovým vedením pustilo do modernizace armády a zbrojního průmyslu. Jeho představitelé tak v minulých letech pravidelně a s velkou pompou prezentovali nové, doslova zázračné střely, letouny či tanky. Žádná z těchto zbraní – pokud je Rusko vůbec dokázalo smysluplně nasadit – ale nezaznamenala na Ukrajině mimořádný úspěch. Ruské armádě dělá problém poradit si s vybavením a výzbrojí, kterou ukrajinským ozbrojeným silám dodává Západ, přestože zpravidla nejde o to nejlepší, co mají země NATO ve svém arzenálu.
Pohled na ukrajinské bojiště může v tomto směru NATO naplňovat optimismem. Rusko žádné zázračné konvenční zbraně nemá a těžko si představit, že výzbroj, kterou reálně disponuje, by obstála v přímé konfrontaci s moderní technikou Severoatlantické aliance.
Opakování přízviska konvenční je v tomto směru mimořádně důležité. Nelze totiž zastírat, že Rusko zůstává jadernou velmocí. S ohledem na ničivou sílu atomových zbraní nepochybně představuje pro Západ hrozbu, navzdory svému technologickému zaostávání. Doufejme, že pokud si Putin uvědomuje, jak je konvenční válka s NATO pro Rusko nesmyslná, chápe i apokalyptický rozměr jaderného konfliktu.
Ve světle uvedeného by bylo uklidňující vnímat druhou část Putinova tvrzení – tedy že Rusko neplánuje zaútočit na země Severoatlantické aliance – jako potvrzení toho, že členství v NATO zajišťuje absolutní bezpečnost. S ohledem na historii výroků ruských předáků, včetně samotného Putina, které se ukázaly jako naprosto lživé, však nemohou mít ani jeho aktuální slova kýženou váhu. Mít za souseda agresivní mocnost, která nedodržuje platné smlouvy a k dosažení svých cílů neváhá použít vojenskou sílu, bude vždy rizikem, na něž je třeba adekvátně reagovat. Skutečný poměr sil ovšem nedává důvod k panice, pakliže si klíčoví ruští činitelé zachovají alespoň zbytky pudu sebezáchovy.
Autor je historik.
Související
Události Petra Nutila: Rusko je stále bez hranic, Česko bez obrany proti propagandě
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
glosa , Vladimír Putin , Rusko , NATO , Ruská armáda , válka na Ukrajině , Ukrajina , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
včera
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno včera
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
včera
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
včera
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
včera
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
včera
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
včera
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
Domovy v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny už kvůli probíhající ruské ofenzivě muselo opustit téměř 10 tisíc lidí, uvedl tamní gubernátor Oleh Synehubov. Rusové zahájili boje v nové oblasti před několika dny.
Zdroj: Lucie Podzimková