Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.
Roku 2022 platforma Voyo uvedla hraný seriál Iveta, produkovaný společností Barletta, jenž zpracovává turbulentní život Ivety Bartošové a v současnosti se připravuje na premiéru třetí a zároveň závěrečné série. U příležitosti tragického výročí zpěvaččiny sebevraždy se teď televize Nova rozhodla seriál odvysílat na lineárních obrazovkách, kde vévodí statistikám sledovanosti. Na Voyo tak od stejného tvůrčího týmu přibyla i dokumentární minisérie Málo mě znáš, která není jen pouhým doplňkem k úspěšnému seriálu, nýbrž plnotučným dílem, jež se na problematiku dívá odlišným prizmatem.
Hraný seriál je silně stylizovaný, těží z tradic melodramatu a zprostředkovává subjektivní pocity protagonistky. Režisér Tomáš Klein, jenž loni debutoval názory štěpícím počinem na motivy předlohy Jáchyma Topola Citlivý člověk, v dokumentární minisérii volí díky dokumentární formě odlišný přístup a zdatně kombinuje empatii s distancovaným pohledem. Využívá klasické metody mluvících hlav. Výběr respondentů je versatilní a dohromady skládá komplexní obraz nejen kariéry zpěvačky, která byla vždy úzce propojena s jejím soukromým životem, ale i proměn tuzemského popu na pozadí politických změn.
Každý ze tří dílů je rámovaný konkrétní dekádou (80., 90. a nultá léta). Epizody však nejsou didaktické a nesnaží se o zjednodušující a chronologickou perspektivu. Na Bartošovou v osobní rovině vzpomíná například Bára Basiková, Tereza Pergnerová či Vendula Pizingerová. Hlavním účelem je nabídnout odlišné vzpomínky, než známe v bulváru. Jejich vztahy a názory na Bartošovou se značně liší. Například z výpovědí Pizingerové je cítit, že by byla nejraději, kdyby ve vztahu s Ladislavem Štaidlem přijala úlohu ženy v domácnosti. Vybrané střípky z rozhovorů nad zpěvačkou nevynáší jasný soud. Spíše ukazují, jak nemožné je převyprávět cizí příběh, jelikož každý na něj má odlišný a citově jinak zabarvený názor. Dokument nikdy nesklouzne do lacině dojímavých hlubin. A možná i díky tomu je mnohem více citlivý, než většina předchozích pokusů o zmapování tragických životů veřejně známých osobností.
Osobní linii paralelně doplňují vstupy publicistů a odborníků na tuzemský průmysl, z nichž největší kontext tradičně dodává Pavel Klusák, jemuž sekundují Miloš Skalka nebo Jan Sekera. Právě jejich komentáře ukotvují veřejný obraz Bartošové v dobových souvislostech. Odráží mechanismy a nastavení socialistického hudebního průmyslu, nároky kladené na interprety a interpretky, přičemž jejich hvězdný obraz s koncem komunismu narazil a byla nutná jeho transformace. Tato část příběhu Bartošové tak nabývá na univerzálnosti a je lehce vztáhnutelná i na další normalizační hvězdy, například Michala Davida nebo Dalibora Jandu.
Kolorit dokumentu v dílčích částech dotváří i výpovědi zapálených fanoušků nebo Artura Štaidla, jehož život četné bulvární kauzy navždy poznamenaly. Mluvící hlavy jsou snímané v ateliéru, který explicitně přiznávají záběry z netradičních úhlů, čímž asociují pohled do průmyslového zákulisí. Scénografie navíc jímá výtvarně atraktivní soustavu televizorů se zpěvaččinými portréty, jejichž odlišná doba výroby reflektuje proměny zpěvaččiného obrazu v různých dekádách.
Druhým formálním styčným bodem je řada archivních materiálů, které se však takřka výhradně soustředí na ty veřejné. Vidíme několik záznamů z televizních pořadů, estrád, koncertů, divadel či filmů. To jen podtrhuje název série, jak málo zpěvačku známe. Nikdo nemá právo hodnotit soukromí někoho, koho známe jen z bulvárních listů a vystoupení, kde je persona zpěvačky vždy nějakým způsobem zkreslená. V jednom z rozhovorů Bartošová sama říká, že svou image bude kvůli době divokých devadesátek muset trochu poupravit. Nejpřínosnější a nejsmyslnější je tak pracovat s veřejným obrazem hvězdy. Co pro svou dobu znamenala, jak zapadá do celkového kontextu a co nám říká její tvorba. A tvůrci si to naštěstí moc dobře uvědomují.
Nedrží se emocemi přeplněného narativu o princezně, jak bylo Bartošové přezdíváno. Demytizační a střízlivý pohled je mnohem cennější. Odchylky dodávají nutné souvislosti a stejnou měrou, jako je série o Bartošové, je o nelítostném hudebním průmyslu, kde o obrazu zpěvaček a jejich úloze rozhodují muži. Obzvlášť ze záběrů z pořadu Ladislava Štaidla skutečně mrazí. I přes milostný vztah zpěvačku prezentuje jako produkt. Produkt, nad nímž měl plnou kontrolu. Série Bartošovou nebulvarizuje, ani neidealizuje. Naopak vybízí k dialogu o tom, jak o hvězdách pojednávat.
Ukazuje, jak málo známe nejen Ivetu, ale celý šoubyznys a zákulisí českého popu, jehož z dnešního pohledu lehce nablblý a idylický povrch skýtá ambivalentní jádro plné manipulace a bolesti. Bolest a lítost – to jsou věci, které respondentům při vzpomínání na zpěvačku vyvstanou nejčastěji. Tvůrci však ve své na první pohled nenápadné fresce tuzemského popu z lítosti téma nedělají. Hledají příčiny a následky. Přesně takto má vypadat protipól dokumentů střihu 13. komnaty. Ukazuje totiž, že žádný z lidských osudů nelze převyprávět, a že to vlastně ani není důležité.
Hodnocení: 80 %
Režie: Tomáš Klein
Scénář: Tomáš Klein
Premiéra: 5. dubna 2024
Platforma: Voyo
16. května 2024 18:00
Týdenní výhled filmů: Návrat Karla IV., demytizace Dubčeka a umělecký Indiana Jones
Související
RECENZE: Anifilm prořízl podvratný (anti)western Slide od animátorské legendy Billa Plymptona
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
recenze , Málo mě znáš (film) , Iveta Bartošová , dokument
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganz chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 1 hodinou
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 2 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
včera
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno včera
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
včera
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
včera
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
včera
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) je nadále vážný, nicméně stabilizovaný, uvedla ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková. Fico, jehož po středečním výjezdním zasedání vlády v Handlové několikrát postřelil atentátník, zůstává pro tuto chvíli v nemocnici v Banské Bystrici.
Zdroj: Lucie Podzimková