Poslední dubnovou noc nazývali naši předci nocí Filipojakubskou a spojovali ji s mnohými pověrami a zvyky, které převážně souvisely s lidovou vírou v existenci čarodějnic. Proto se také později začalo v souvislosti s 30. dubnem hovořit o pálení čarodějnic. Jak se podoba lidového svátku během historie proměnila?
Původ zvyku pálení čarodějnic je možné hledat ve starokeltském svátku s názvem Beltine, který se rovněž odehrával o poslední dubnové noci. Tehdy se lidé radovali a veselili, zpívali a tančili kolem ohňů. Zapálené hranice byly nedílnou součástí oslav. Oheň měl symbolicky rozsvěcovat světlou část roku – jaro. Navíc Keltové věřili, že poslední dubnovou noc mají nadpřirozené bytosti a síly tu největší moc. Proto bylo potřeba ohněm zlé síly zažehnat. O Beltinu si také dávaly schůzky zamilované dvojice, a jednalo se tak zároveň o oslavy lásky.
Pohanské oslavy o poslední dubnové noci přežily až do středověku. Z tohoto období se dochovaly z německého prostředí zprávy o tzv. Valpuržině noci, tedy svátku připadajícímu na poslední dubnovou noc. I tehdy se zapalovaly ohně coby ochrana před působením zlých sil. Z německých zemí se pravděpodobně ještě během středověku zvyk dostal i do našeho prostředí. U nás se o noci z 30. dubna na 1. května ale mluvilo jako o noci Filipojakubské, protože připadala mezi svátky sv. Filipa a sv. Jakuba. Naši předci věřili, že o této noci mají čarodějnice své slety a výrazněji než kdy jindy škodí lidem. Čarodějnice navíc o Filipojakubské noci nebylo možné dobře poznat, protože se mohly snadno proměňovat ve zvířata, jako jsou vlci, kočky nebo psi. Ve zvířecí podobě pak čarodějnice pronikaly mezi lidi a ubližovaly jim. V každé domácnosti se proto kreslily svěcenou křídou nejrůznější ochranné symboly, na zdi musel viset krucifix. Účinnou ochranu před čarodějnicemi zajišťoval také oheň, a to nejlépe zapálený na nějakém vyvýšeném a zdálky viditelném místě.
Stejně jako v pohanských dobách, i ve středověku se poslední dubnová noc nesla ve znamení oslav mladých zamilovaných lidí. Páry spolu ohně dokonce přeskakovaly, byl to jakýsi rituál na posílení jejich citů. Přeskakování ohně o Filipojakubské noci se v některých regionech v našich zemích praktikovalo ještě v první polovině minulého století, dnes se jedná o prakticky zaniklý zvyk.
Vymizel rovněž starý zvyk vyhazování zapálených košťat do vzduchu coby ochrana proti zlému působení čarodějnic, který je známý ještě z počátku 20. století. V souvislosti s košťaty je možné zmínit ještě fakt, že hospodyně posledního dubnového dne uklízely celé stavení, a to proto, aby bylo na jaro čisté, a aby do něj nevstoupily nečisté síly. Mnohdy se pak ještě uklizená domácnost pro jistotu vykropila svěcenou vodou, některým lidem stačilo jenom před vchodem do stavení a chlévů nakreslit čáru svěcenou křídou, tu prý čarodějnice nemohla překročit.
Zatímco dříve se ohně zapalovaly na kopcích, dnes se hranice přesunuly spíše na roviny – na hřiště nebo třeba i rodinné zahrady. To souvisí s celkovou proměnou významu tradice. V minulosti měly ohně převážně ochrannou funkci, až na druhém místě bylo setkávání lidí. Dnes naopak pálení čarodějnic představuje hlavně příležitost ke společenským oslavám. Oheň sice bývá i nadále nedílnou součástí poslední dubnové noci, není mu však již přisuzována magická moc a ta hlavní role. Tu vystřídal společenský program.
Oproti tomu novým zvykem je upalování figurín čarodějnic, to by se dalo nazvat zvykem ryze moderním. Ještě z počátku 20. století není doloženo upalování takovýchto čarodějnic. Záležitostí moderní doby je rovněž převlékání žen a dětí do kostýmů čarodějnic o společenských venkovních setkáních během pálení čarodějnic.
Související
Pálení čarodějnic komplikuje suché počasí. Začal platit zákaz rozdělávání ohně
Hasiči museli do akce kvůli pálení čarodějnic. Zásahů bylo méně než loni
Aktuálně se děje
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
včera
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno včera
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
včera
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
včera
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
včera
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
včera
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
včera
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
včera
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
V Česku hrozí během probíhajícího víkendu výskyt bouřek. Meteorologové upozornili, že ačkoliv se to stává málokdy, tak předpověď na neděli je jasnější, než na sobotu. Bouřky každopádně hrozí dnes i zítra.
Zdroj: Jan Hrabě