Poslední dubnovou noc nazývali naši předci nocí Filipojakubskou a spojovali ji s mnohými pověrami a zvyky, které převážně souvisely s lidovou vírou v existenci čarodějnic. Proto se také později začalo v souvislosti s 30. dubnem hovořit o pálení čarodějnic. Jak se podoba lidového svátku během historie proměnila?
Původ zvyku pálení čarodějnic je možné hledat ve starokeltském svátku s názvem Beltine, který se rovněž odehrával o poslední dubnové noci. Tehdy se lidé radovali a veselili, zpívali a tančili kolem ohňů. Zapálené hranice byly nedílnou součástí oslav. Oheň měl symbolicky rozsvěcovat světlou část roku – jaro. Navíc Keltové věřili, že poslední dubnovou noc mají nadpřirozené bytosti a síly tu největší moc. Proto bylo potřeba ohněm zlé síly zažehnat. O Beltinu si také dávaly schůzky zamilované dvojice, a jednalo se tak zároveň o oslavy lásky.
Pohanské oslavy o poslední dubnové noci přežily až do středověku. Z tohoto období se dochovaly z německého prostředí zprávy o tzv. Valpuržině noci, tedy svátku připadajícímu na poslední dubnovou noc. I tehdy se zapalovaly ohně coby ochrana před působením zlých sil. Z německých zemí se pravděpodobně ještě během středověku zvyk dostal i do našeho prostředí. U nás se o noci z 30. dubna na 1. května ale mluvilo jako o noci Filipojakubské, protože připadala mezi svátky sv. Filipa a sv. Jakuba. Naši předci věřili, že o této noci mají čarodějnice své slety a výrazněji než kdy jindy škodí lidem. Čarodějnice navíc o Filipojakubské noci nebylo možné dobře poznat, protože se mohly snadno proměňovat ve zvířata, jako jsou vlci, kočky nebo psi. Ve zvířecí podobě pak čarodějnice pronikaly mezi lidi a ubližovaly jim. V každé domácnosti se proto kreslily svěcenou křídou nejrůznější ochranné symboly, na zdi musel viset krucifix. Účinnou ochranu před čarodějnicemi zajišťoval také oheň, a to nejlépe zapálený na nějakém vyvýšeném a zdálky viditelném místě.
Stejně jako v pohanských dobách, i ve středověku se poslední dubnová noc nesla ve znamení oslav mladých zamilovaných lidí. Páry spolu ohně dokonce přeskakovaly, byl to jakýsi rituál na posílení jejich citů. Přeskakování ohně o Filipojakubské noci se v některých regionech v našich zemích praktikovalo ještě v první polovině minulého století, dnes se jedná o prakticky zaniklý zvyk.
Vymizel rovněž starý zvyk vyhazování zapálených košťat do vzduchu coby ochrana proti zlému působení čarodějnic, který je známý ještě z počátku 20. století. V souvislosti s košťaty je možné zmínit ještě fakt, že hospodyně posledního dubnového dne uklízely celé stavení, a to proto, aby bylo na jaro čisté, a aby do něj nevstoupily nečisté síly. Mnohdy se pak ještě uklizená domácnost pro jistotu vykropila svěcenou vodou, některým lidem stačilo jenom před vchodem do stavení a chlévů nakreslit čáru svěcenou křídou, tu prý čarodějnice nemohla překročit.
Zatímco dříve se ohně zapalovaly na kopcích, dnes se hranice přesunuly spíše na roviny – na hřiště nebo třeba i rodinné zahrady. To souvisí s celkovou proměnou významu tradice. V minulosti měly ohně převážně ochrannou funkci, až na druhém místě bylo setkávání lidí. Dnes naopak pálení čarodějnic představuje hlavně příležitost ke společenským oslavám. Oheň sice bývá i nadále nedílnou součástí poslední dubnové noci, není mu však již přisuzována magická moc a ta hlavní role. Tu vystřídal společenský program.
Oproti tomu novým zvykem je upalování figurín čarodějnic, to by se dalo nazvat zvykem ryze moderním. Ještě z počátku 20. století není doloženo upalování takovýchto čarodějnic. Záležitostí moderní doby je rovněž převlékání žen a dětí do kostýmů čarodějnic o společenských venkovních setkáních během pálení čarodějnic.
13. května 2024 18:02
Šance na polární záři bude i v dalších letech. Kvůli aktivitě Slunce
Související
Pálení čarodějnic komplikuje suché počasí. Začal platit zákaz rozdělávání ohně
Hasiči museli do akce kvůli pálení čarodějnic. Zásahů bylo méně než loni
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Izrael v Haagu popřel genocidu: Je tam tragická válka, nedochází tam ale ke genocidě
před 1 hodinou
Ruská armáda se u Charkova protlačila o 10 kilometrů. Ukrajinské jednotky ofenzivu zastavily
před 1 hodinou
SACEUR: Ruská armáda nemá dost sil na průlom v Charkovské oblasti
před 2 hodinami
Pellegrini: Fico si útok pamatuje a po atentátu byl při vědomí. Ve hře je převoz do Bratislavy
před 2 hodinami
Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra
před 3 hodinami
Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný
před 4 hodinami
Ukrajinské drony napadly ruské černomořské základny. Rusko jich údajně sestřelilo přes sto
před 4 hodinami
Atentát na Fica vyvolal na internetu bouří. EK tlačí na sociální sítě
před 6 hodinami
Víkendové počasí: Teplejší bude neděle, vyplývá z předpovědi
včera
Padělatel vstupenek na MS v hokeji dopaden. Případů bude více, tvrdí policie
včera
Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let
včera
Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel
včera
Počasí na 14 dní: Meteorologové už určili nejteplejší den příštího pracovního týdne
včera
U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem
včera
Česká policie reagovala po atentátu na Fica. Rakušan promluvil o opatřeních
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat Karla IV., demytizace Dubčeka a umělecký Indiana Jones
včera
Odbory ruší protivládní protest. Po atentátu na Fica nechtějí eskalovat situaci
včera
Zásah v sídle BIS. Na podatelně se objevila podezřelá zásilka
včera
Pellegrini: S Ficem jsem hovořil. Jeho stav je vážný, to nejtěžší má před sebou
včera
Požár průmyslové budovy v Kladně. Více než sto hasičů ho dostalo pod kontrolu
Více než sto hasičů zasahovalo ve čtvrtek u požáru průmyslového objektu ve středočeském Kladně. Z místa události se nad město valil hustý černý dým. Hasičům se v odpoledních hodinách podařilo dostat plameny pod kontrolu.
Zdroj: Jan Hrabě