Velká Británie opustila Evropskou unii

Odejít z Evropské unie se britští voliči rozhodli v referendu v červnu 2016. Pro brexit se vyjádřilo 51,9 procent hlasujících, 41,8 procenta voličů bylo proti. Účast tehdy dosáhla 72 procent.

Referendum o členství v Evropské unii vypsal premiér David Cameron, který v kampani před hlasováním bojoval za setrvání v bloku. V reakci na výsledek referenda pak rezignoval. Ve funkci jej nahradila Theresa Mayová, která vyjednala s Bruselem dohodu. V britské Dolní sněmovně pro ni ale při několika hlasováních nenašla podporu, a brexit - původně plánovaný na 29. března 2019 - se třikrát odkládal.

V červenci loňského roku Mayovou v premiérském křesle nahradil Boris Johnson, který v říjnu vyjednal novou podobu dohody. Po prosincových předčasných volbách, v nichž drtivě zvítězili vládní konzervativci, Johnson dohodu v parlamentu prosadil.

Složitá byla jednání o "rozvodové" dohodě a doprovodné politické deklaraci o budoucích vztazích především ve třech bodech. Londýn a Brusel dlouho jednali o právech občanů EU v Británii a Britů v Evropské unii po brexitu, finančním vyrovnání a problému irské hranice. Takzvanou irskou pojistku, která měla zajistit, že mezi Severním Irskem a Irskou republikou nevznikne po brexitu přísný hraniční režim, řada britských poslanců odmítala. Johnson sám ji označoval za nedemokratickou.

S Evropskou unií se nakonec britský premiér dohodl na alternativním mechanismu, Severní Irsko bude mít po brexitu zvláštní postavení. Region bude z právního hlediska součástí britského celního území, v praxi ale vznikne celní hranice mezi Severním Irskem a zbytkem Británie.

Dneškem Spojené království vstupuje do takzvaného přechodného období, během kterého se bude snažit s EU dojednat podmínky budoucích vztahů, včetně těch obchodních. Na britské straně se jednání ujme zvláštní poradce David Frost, na unijní straně hlavní vyjednavač pro brexit Michel Barnier.

Během přechodného období budou muset Britové dodržovat unijní pravidla, nebudou už ale mít na jejich podobu žádný vliv. Tento stav by měl trvat do konce letošního roku. Do konce června má Británie čas na to, aby požádala o prodloužení přechodného období. Premiér Johnson to ale odmítá. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové však bez prodloužení přechodného období nebude možné dojednat všechny detaily vzájemných vztahů.

Jen několik hodin před brexitem von der Leyenová slíbila, že jednání o podobě budoucích vztahů budou "spravedlivá, ale velmi tvrdá". Tvrdá jednání se čekají kromě obchodu například i v oblasti rybolovu či spolupráce v otázkách bezpečnosti. Johnson na pátečním zasedání vlády řekl, že chce s EU vyjednat dohodu o volném obchodu v kanadském stylu. Kanada přitom vyjednávala dohodu CETA s EU pět let. Británie má na jednání pouhých 11 měsíců.