Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.
Boj s terorismem byl podle Erdogana jedním z hlavních témat rozhovorů s Ruttem. "Upozornili jsme ho, že v souladu s principy Aliance by se neměla tolerovat žádná teroristická organizace, zejména Strana kurdských pracujících (PKK) a její odnože," řekl Erdogan novinářům.
Ankara, USA i Evropská unie označují PKK za teroristickou organizaci. Tato militantní skupina už desetiletí vede ozbrojené povstání za větší autonomii a posílení práv Kurdů na jihovýchodě Turecka v rámci sporu s Ankarou, který dodnes nebyl vyřešen.
Turecký prezident také uvedl, že nový šéf NATO musí "vynaložit intenzivní úsilí k odstranění sankcí, omezení a překážek v oblasti obranného průmyslu mezi spojenci".
Dalším kandidátem na šéfa NATO je rumunský prezident Klaus Iohannis. Erdogan mu podle svých slov minulý týden během telefonátu tlumočil požadavky Turecka.
Erdogan zatím neuvedl, koho kandidaturu Ankara nakonec podpoří, ale rozhodnutí bude podle něj založeno na "argumentech". AFP si však všímá, že Ruttemu s úsměvem popřál úspěch v jeho "nové cestě".
Rutte si již dříve získal podporu silných zemí v NATO, jako jsou USA, Británie, Francie a Německo, avšak chybí mu podpora zemí východního křídla Aliance, jako je Turecko, Maďarsko a Rumunsko. Slovensko se zatím nevyjádřilo ve prospěch žádného z uvedených kandidátů, avšak premiéři obou těchto zemí naznačili, že preferují kandidáta z bloku střední a východní Evropy.
Šéf české diplomacie Jan Lipavský vyjádřil podporu Ruttemu, stejně jako Litva a Estonsko. Estonská premiérka Kaja Kallasová ve středu vyvrátila spekulace o své kandidatuře a vyjádřila podporu Ruttemu.
Rumunský prezident však ve středu potvrdil, že se nevzdává v boji o post šéfa Aliance, jak informovala tisková agentura Agerpres. Ve čtvrtek se navíc šance Iohannise snížily poté, co Švédsko a Itálie vyjádřily podporu Ruttemu.
Švédský premiér Ulf Kristersson zdůvodnil rozhodnutí své vlády podporou Rutteho jako zkušeného a moudrého vůdce, což podle něj NATO potřebuje v době zvýšené nejistoty a zhoršující se bezpečnostní situace.
Italský ministr zahraničí Antonio Tajani ujistil, že velká většina italské vlády podporuje Rutteho a doufá v dohodu s Tureckem, Rumunskem a Maďarskem, které podporují Iohannise.
Funkční období současného generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga skončí 1. října 2024. Jeho mandát byl již čtyřikrát prodloužen členskými zeměmi, vzhledem k vojenské invazi Ruska na Ukrajinu.
Maďarsko ale může výběr šéfa NATO zvrátit. Bylo by načase, kdyby se generálním tajemníkem Severoatlantické aliance stal nominant členského státu střední nebo východní Evropy, prohlásil podle serveru telex.hu ve středu v Bruselu maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Během přestávky v jednání ministrů zahraničních věcí členských zemí NATO maďarský ministr zahraničních věcí novinářům sdělil, že by nový generální tajemník ze střední nebo východní Evropy byl vhodným kandidátem, vzhledem k tomu, že hlavní bezpečnostní výzva v současnosti vychází z tohoto regionu.
Szijjártó zdůraznil, že Maďarsko vždy podporovalo posílení východního křídla Aliance. "Situace je taková, že v historii NATO se ještě nikdy nestalo, aby generální tajemník pocházel ze země střední nebo východní Evropy, i když většina zemí tohoto regionu je členy NATO již 20 nebo 25 let," poznamenal.
Szijjártó připomněl, že většina členských zemí NATO podporuje zvolení odcházejícího nizozemského premiéra Marka Rutteho do této funkce, ale Maďarsko mu neposkytne svůj hlas. "V obranné alianci je nezbytná nejvyšší míra důvěry k jejím lídrům," zdůraznil.
Maďarský ministr zahraničních věcí uvedl, že pro Budapešť je nepřijatelné Rutteho vyjádření, že "Maďarsko by mělo padnout na kolena", odkazující na ostrou kritiku maďarské vlády za přijetí zákona o ochraně dětí s homofobními pasážemi.
Podle Szijjárta některé členské státy stále váhají, a kandidatura rumunského prezidenta Klause Iohannise vytvořila novou situaci. "Jsme rádi, že existuje středoevropský kandidát, a opakuji, že je načase vážně diskutovat o otázce, proč NATO nikdy nemělo generálního tajemníka ze střední nebo východní Evropy," uzavřel maďarský ministr zahraničních věcí.
Rutte potřebuje souhlas všech 32 členských zemí Aliance, aby mohl být jmenován generálním tajemníkem NATO. V současnosti by mohl mít podporu 28 členů, včetně zemí jako USA, Británie a Německo.
Související
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
NATO , Recep Tayyip Erdogan , Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii)
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra
před 43 minutami
Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný
před 1 hodinou
Ukrajinské drony napadly ruské černomořské základny. Rusko jich údajně sestřelilo přes sto
před 1 hodinou
Atentát na Fica vyvolal na internetu bouří. EK tlačí na sociální sítě
před 3 hodinami
Víkendové počasí: Teplejší bude neděle, vyplývá z předpovědi
včera
Padělatel vstupenek na MS v hokeji dopaden. Případů bude více, tvrdí policie
včera
Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let
včera
Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel
včera
Počasí na 14 dní: Meteorologové už určili nejteplejší den příštího pracovního týdne
včera
U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem
včera
Česká policie reagovala po atentátu na Fica. Rakušan promluvil o opatřeních
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat Karla IV., demytizace Dubčeka a umělecký Indiana Jones
včera
Odbory ruší protivládní protest. Po atentátu na Fica nechtějí eskalovat situaci
včera
Zásah v sídle BIS. Na podatelně se objevila podezřelá zásilka
včera
Pellegrini: S Ficem jsem hovořil. Jeho stav je vážný, to nejtěžší má před sebou
včera
Požár průmyslové budovy v Kladně. Více než sto hasičů ho dostalo pod kontrolu
včera
Zelenskyj dorazil do boji zmítaného Charkova. Ukrajina zastavila ruský postup
včera
Kaliňák: Ficova zranění jsou rozsáhlá. Mnoho věcí se bude muset znovu naučit
včera
Atentát na Fica byl politicky motivovaný, tvrdí vnitro. Šéf kandidátky Hlasu dostal výhrůžky smrtí
včera
Poslední rozloučení s Vlastimilem Harapesem. Národní divadlo prozradilo podrobnosti
Poslední rozloučení se zesnulým tanečníkem a hercem Vlastimilem Harapesem se uskuteční příští týden v pondělí, informovalo Národní divadlo na webových stránkách. Harapes zemřel po těžké nemoci ve středu, bylo mu 77 let.
Zdroj: Jan Hrabě