Rostoucí ceny přispěly k potravinové krizi v západní a střední Africe, kde bude mít téměř 55 milionů lidí v příštích měsících problém uživit se, varovaly humanitární orgány OSN.
Podle těchto zdrojů se počet lidí, kteří během období chudoby v měsících červen až srpen čelí hladu, za uplynulých pět let zvýšil čtyřnásobně. Kromě opakujících se konfliktů v regionu se hlavními příčinami krize staly hospodářské problémy, jako například dvouciferná inflace a stagnující místní výroba.
Mezi nejvíce postižené země patří Nigérie, Ghana, Sierra Leone a Mali, kde obyvatelstvo žijící v severních oblastech pravděpodobně pocítí katastrofální hlad, uvedly ve společném prohlášení Světový potravinový program (WFP), Dětský fond OSN (UNICEF) a Organizace pro výživu a zemědělství (FAO).
"Čas jednat je právě teď. Potřebujeme, aby se všichni partneři posílili a zabránili tomu, aby se situace vymkla zpod kontroly, " řekla úřadující regionální ředitelka WFP pro západní Afriku Margot Vanderveldenová.
OSN v polovině března vyzvala bojující frakce v Súdánu, aby umožnily dodávky humanitární pomoci pro obyvatele země a zabránily tak hrozícímu " katastrofálnímu " nedostatku potravin.
Náměstek generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Martin Griffiths v dopise adresovaném Radě bezpečnosti OSN varoval, že akutní potravinové nejistotě v současnosti čelí přibližně 18 milionů Súdánců, přičemž do katastrofální potravinové nejistoty by již v příštích měsících mohlo v některých částech země sklouznout téměř pět milionů lidí.
Klimatický fenomén El Niňo spojený s rozsáhlým suchem také stále více ohrožuje potravinovou bezpečnost na jihu afrického kontinentu. V hlavních pěstitelských oblastech v Malawi, Mosambiku, Namibii, Zambii a Zimbabwe spadlo během letního období, které na jižní polokouli trvá od poloviny listopadu do února, jen 80 procent srážek, uvedla v pátek podle serveru France24 Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
FAO ve své zprávě o potravinové situaci a vyhlídkách na úrodu vydávané třikrát ročně konstatuje, že "významné deficity srážek" byly zaznamenány v únoru, tedy v období, kdy má déšť větší vliv na výnosy plodin. Nadprůměrné teploty a nepravidelné srážky situaci ještě zhoršily.
Jižní Afrika, největší producent obilovin v regionu, trpěla v lednu a únoru deficitem srážek a vysokými teplotami, což pravděpodobně vedlo k poklesu úrody kukuřice ve srovnání s loňským rokem, ačkoli její množství zůstalo nad průměrem za posledních pět let.
Přístup k potravinám by podle FAO mohl ještě více ovlivnit pokles příjmů obyvatel venkovských oblastí a možné zvýšení cen v důsledku tlaků na jejich dovoz. Zambie už koncem února oficiálně označila sucho za "národní katastrofu", která zdevastovala zemědělství.
Oteplování způsobené klimatickým jevem El Niňo, které dosáhlo svého vrcholu v prosinci, bylo jedním z pěti nejintenzivnějších zaznamenaných v historii a od března do května přinese nadprůměrné teploty. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO).
WMO zdůraznila, že El Niňo nyní postupně slábne. Nicméně teplo uvězněné v atmosféře skleníkovými plyny bude ovlivňovat teploty ovzduší i v následujících měsících.
El Niňo je klimatický jev, který se projevuje zvyšováním teploty povrchu oceánu v rozsáhlých oblastech centrální a východní části rovníkového Tichého oceánu. Opakující se cyklicky po dvou až sedmi letech, obvykle trvá devět až 12 měsíců.
Na jihu Jižní Ameriky, jihu USA, v oblasti Afrického rohu a ve střední Asii obvykle způsobuje vydatné srážky, zatímco v Austrálii, Indonésii a některých oblastech jižní Asie, střední Ameriky a severu Jižní Ameriky způsobuje sucho.
Vrchol jeho vlivu obvykle nastává rok po jeho vzniku, což nyní připadá na letošní rok. Jeho protikladem je klimatický jev La Niňa, který naopak přináší ochlazení. Mezi oběma jevy se vyskytují období neutrálních podmínek.
"Každý měsíc od června 2023 stanovil nový teplotní rekord a rok 2023 byl jednoznačně nejteplejším zaznamenaným rokem. I když El Niňo přispěl k rekordním teplotám, hlavním viníkem jsou jednoznačně skleníkové plyny," uvedla šéfka WMO Celeste Saulová. WMO proto naléhá na drastické snížení množství skleníkových plynů v atmosféře, což by pomohlo v boji proti klimatickým změnám.
Letošní rok by ale mohl být teplejší než dosud rekordní rok 2023, právě kvůli klimatickému jevu El Niño, obává se OSN. WMO zdůraznila, že klimatické změny představují největší výzvu pro lidstvo a vyžadují drastické snížení emisí skleníkových plynů.
Generální tajemnice WMO Celeste Saulová uvedla, že už nelze čekat a nutností je podniknout rychlé kroky. Zdůraznila potřebu výrazné redukce emisí a urychleného přechodu na obnovitelné zdroje energie. Saulová upozornila na eskalaci dlouhodobých klimatických změn způsobených lidskou činností, i když fenomény jako El Niño přicházejí a odcházejí přirozeně.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
Klimatické změny vedly k nárůstu vln veder, sucha a požárů po celém světě, přičemž "globální teplota" se posunula o 1,48 stupně Celsia nad předindustriální referenční hodnotu. Samantha Burgessová, zástupkyně vedoucího C3S, zdůraznila, že všechny dny v roce 2023 byly teplejší než v předindustriálním období, což je první takový případ.
Záznamy o počasí jsou dostupné od roku 1850, ale další údaje z letokruhů stromů, ledových jader a sedimentů ukazují, že teploty v roce 2023 byly vyšší než v jakémkoli období předchozích 100 000 let. Téměř polovina roku překročila hranici 1,5 stupně Celsia, což zvyšuje pravděpodobnost, že se klimatické vlivy samovolně stanou katastrofickými.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech.
Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
V roce 2023 dosáhla průměrná globální teplota hodnoty 14,98 stupně Celsia, což představuje nárůst o 0,17 stupně oproti předchozímu rekordnímu roku 2016, informovali meteorologové z unijní služby Copernicus.
Rok 2023 byl celkově o 0,6 stupně teplejší než průměr v období od roku 1991 do 2020. V průběhu roku 2023 byly teploty každého měsíce od června do prosince vyšší než v jakémkoli předchozím roce.
Červenec a srpen loňského roku byly dokonce dvěma nejteplejšími měsíci v historii měření. I v prosinci byly teploty rekordní, přičemž průměrná teplota dosáhla 13,51 stupně Celsia, což představuje nárůst o 0,85 stupně oproti průměru let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně oproti průměru let 1850 až 1900.
Globální průměrné teploty mořské hladiny byly od dubna do prosince mimořádně vysoké, což meteorologové spojují s vlnami mořských veder, které postihly různé oblasti, včetně Středozemního moře, Mexického zálivu, Karibiku, Indického oceánu, severního Pacifiku a severního Atlantiku.
Vliv vysokých teplot lze pozorovat i v rozloze antarktického mořského ledu, která dosáhla rekordně nízkých hodnot v příslušných ročních obdobích. Po celém světě bylo zaznamenáno mnoho extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů. El Niño pak může učinit příští rok z pohledu katastrof ještě horším.
Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.
"Odhady nám ukazují, že existuje 66% šance, že se globální mírné pásmo může oteplit o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře," řekl Chris Hewitt, vedoucí klimatických služeb WMO.
Zdůraznil, že plný dopad klimatického jevu bude zřejmý letos a dodal, že Země by mohla v příští půl dekádě zažít nejteplejší roky vůbec. El Niño by mohlo způsobit problémy například v zemědělství, a mnoho zemí v jižní a jihovýchodní Asii již přijímá opatření k zachování zásob. Indie například zakázala vývoz mnoha odrůd rýže, zatímco části Indonésie plánují brzkou sklizeň.
Studie ukázaly, že v roce 2016 měl jev humanitární dopady na více než 60 milionů lidí po celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) měl dopad zejména ve východní a jižní Africe, Africkém rohu, Latinské Americe a Karibiku a v asijsko-tichomořském regionu. "Silné sucho a s ním spojená potravinová nejistota, záplavy, deště a zvýšení teploty způsobené jevem El Niño způsobují širokou škálu zdravotních problémů, včetně epidemií, podvýživy, tepelného stresu a respiračních onemocnění," uvedla WHO.
Související
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
Víkendové počasí: Teplejší bude neděle, vyplývá z předpovědi
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
včera
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
včera
ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách
včera
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Aktualizováno včera
Fico prodělal další operaci. Jeho stav je stále vážný, co bude dál ukáží až příští dny
včera
Izrael v Haagu popřel genocidu: Je tam tragická válka, nedochází tam ale ke genocidě
včera
Ruská armáda se u Charkova protlačila o 10 kilometrů. Ukrajinské jednotky ofenzivu zastavily
včera
SACEUR: Ruská armáda nemá dost sil na průlom v Charkovské oblasti
včera
Pellegrini: Fico si útok pamatuje a po atentátu byl při vědomí. Ve hře je převoz do Bratislavy
včera
Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra
včera
Rakušané se v Praze postarali o další senzaci, připsali si historické vítězství nad Finskem. Švédové překvapení nepřipustili
Dívat se na zápas hokejového MS v Česku, ve kterém hrají rakouští hokejisté, se hokejovým fanouškům vyplatí. Poté, co dokázali dostáhnout duel s Kanadou do prodloužení poté, co ve třetí třetině nastříleli pět branek, nyní zaskočili dalšího favorita turnaje a o Finy. Ti sice vedli 2:0, jenže vedení postupem času ztratili a co víc, v poslední vteřině dokázali zápas otočit zásluhou své životní trefy Benjamina Baumgartnera, který se postaral o rakouskou historickou výhru nad tímto severským soupeřem. To Švédové nadále jedou na vítězné vlně a po zdolání Kazachstánu 3:1 už se o nich může pomalu mluvit jako o čtvrtfinalistech.
Zdroj: David Holub