Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká.
Při prezidentských volbách v Ruské federaci jsme mohli pozorovat některé, na Západě velice neobvyklé věci – nahlížení vojáků za plentu, útoky samotných voličů proti volebním místnostem či vylívání barvy do uren. Pro Čechy to může vypadat nenormálně, zdá se to tak ale i běžným Rusům?
Některé podobné situace jsme viděli už v minulých volbách nebo v podobném duchu v Bělorusku, které je svým režimem Rusku velmi podobné. Je těžké říct, co si ve skutečnosti myslí běžná ruská populace. Nepochybně je znát, že se ruský režim nadále radikalizuje, vliv to má jak na jeho odpůrce, tak příznivce. Volby jsou přitom součástí režimního divadla, už dopředu tak bylo jasné, že nebudou svobodné. Nelze ale vše svádět na mentalitu vládnoucí vrstvy, Putinův režim legitimizuje i odevzdanost společnosti.
Ve veřejném prostoru můžeme často slýchat, že Rusové jsou zvyklí na to mít nad sebou pevnou autoritářskou ruku. Lze to vůbec takto zobecnit?
Lze to přinejmenším uvést do kontextu s ohledem na ruské dějiny. V Rusku vše probíhalo s velkým zpožděním. I zrušení nevolnictví přišlo až s rokem 1861 a reagovalo na předchozí velkou porážku Ruska v krymské válce. Po čase se však režim v Rusku vždy k autoritářskému či přímo totalitnímu vrátil. To ovšem neznamená, že by s tím všichni byli srozuměni. I Rusko má dlouhou tradici opozice snažící se o reformy. Hlavně mladší generace a obyvatelé velkých měst smýšlí jinak než obyvatelé na venkově. Obecně vzato je však jasné, že si Rusové nechají líbit výrazně víc, než je v evropském srovnání běžné.
Rus rovná se občan. Dá se takto vůbec pojmenovat člověk žijící a volící v Rusku? Nestaly se z Rusů spíše Putinovy nástroje pro potvrzení vlastní moci, než aby byli normálními občany?
Někteří obyvatelé se tak nazvat rozhodně mohou, stále mají a budou mít svůj názor a podobně jako po vyhlášení částečné mobilizace na podzim 2022 zareagoval zhruba milion mužů tím, že odešli do zahraničí a pouze část z nich se do této doby vrátila, tak také budou reagovat na další výzvy, které přijdou. Vnitřní potíže Ruska válka na Ukrajině nevyřešila, jen oddálila jejich řešení a dále je zhoršila. Z Rusů se pochopitelně stali i spoluviníci tohoto stavu, ať je jejich osobní postoj jakýkoliv. Kreml zdánlivě odvozuje svou legitimitu z voleb, ve skutečnosti ale spoléhá hlavně na represivní aparát.
Pokud by tedy Rusové byli zvyklí na tuto pevnou ruku, lze očekávat, že touha obyčejných lidí po demokratickém zřízení bude nižší?
Ani ne tak touha po demokracii jako schopnost všemu se přizpůsobit a zbytečně na sebe neupozorňovat. Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát.
Vladimir Putin bude u moci minimálně dalších šest let. Jeho mandát ale může skončit až v roce 2036 – tedy až za dvanáct let, pokud se rozhodne kandidovat i roku 2030. Pokud se tedy podíváme na Rusko po Putinově éře – co vidíme?
Zemi vyčerpanou válkami, která se stala surovinovým přívěškem Číny a ztratila důvěru řady svých původních obchodních partnerů. Navíc je i nadále hrozbou pro všechny okolní země, protože opakovaně dokázala, že nectí dohody ani hranice států. O tomto jsem přesvědčený, vše ostatní by bylo jen věštění z křišťálové koule.
Dokáže Putin skutečně lpět na moci dalších 12 let? Přece jen se ukázalo, že Rusové s ním až tolik nespokojení nejsou, zatím se ani nezdá, že by se měl odehrát nějaký palácový nebo občanský převrat.
Lpí na moci od roku 1999, jen těžko by se jí dokázal dobrovolně vzdát. Pokud mu vydrží zdraví, rozhodně to zvládne. Výsledek takových voleb, jaké proběhly v Rusku, bych ani neoznačoval za projev stability s ohledem na hrozící drakonické tresty, příznak spokojenosti či nespokojenosti. U převratů vždy hraje roli prvek překvapení. Také se však přikláním k tomu, že v dohledné době převrat moc pravděpodobný není. Jen čas ukáže, co nakonec převládne.
Putin je ze své pozice bezesporu extrémně důležitou osobností světové politiky, která s ní zvládne hýbat. Měl by se svět obávat jeho dalšího působení, nebo dokončí svou roli především snahou o utlačování Ukrajiny a jiných zemí v ruské sféře vlivu?
Svět by si hlavně neměl lhát do kapsy, že se Rusko někdy změní tak, aby pro nás nepředstavovalo hrozbu. Naopak jsme na trajektorii, kdy je konfrontace bohužel nejreálnější za poslední dekády od konce studené války. Ruská sféra vlivu by správně měla vnitrostátně sahat pouze tam, kde má Rusko své hranice.
Bude Putin tou osobou, která bude iniciovat mír na Ukrajině, ať už jakýmkoli způsobem a v jakémkoli časovém horizontu?
Jsem přesvědčen, že s výjimkou varianty nějakého naprostého zhroucení Ruska, by při dosavadním průběhu konfliktu Putin rozhodně něco takového neinicioval. Zatím to skutečně vypadá na čekání na kolaps, kdy nakonec poražený bude nucen žádat o nevýhodný mír či alespoň příměří. Dokud bude Putin prezident, nedá se očekávat nějaká velká změna. Zatím nepadl žádný skutečně realistický návrh na dlouhodobé řešení konfliktu, který by byl akceptovatelný pro obě strany a bohužel v dohledné době se to očekávat nedá.
Související
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
rozhovor , Tomáš Řepa , Vladimír Putin , Rusko , volby v Rusku , válka na Ukrajině , historie , Čína
Aktuálně se děje
včera
Nový průzkum: Biden začíná na Trumpa ztrácet, jeho podpora stále klesá
Aktualizováno včera
Sikorski: Nečekejte, že Trump bude podporovat Rusko. Putin by se choval jako Hitler
včera
Mezinárodní trestní soud chce vydat zatykač na Netanjahua
včera
Kirby: Izraelci začali plnit závazky, o které je požádal Biden. Před invazí do Rafahu nás vyslechnou
včera
Situace na frontě se pro Ukrajinu zhoršila, přiznal Kyjev
včera
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
včera
Harvey Weinstein byl po propuštění z vězení hospitalizován
včera
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
včera
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
včera
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
včera
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
včera
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
včera
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
včera
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
včera
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
včera
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
včera
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
včera
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
27. dubna 2024 21:33
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
27. dubna 2024 20:41
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
Ptačí chřipka, známá také jako H5N1, vyvolává ve Spojených státech obavy. Byla potvrzena u amerických krav a Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že existuje riziko možného přenosu na lidi.
Zdroj: Libor Novák